Víte, že…
… Honoré de Balzac tvrdil, že káva je „motorem myšlenek“? Prameny uvádějí, že tento francouzský literát dokázal při intenzivní práci vypít až 60 šálků kávy denně.
… podobné množství kávy konzumoval i francouzský filozof Voltair. Na varování lékaře, že má na něj káva účinky jako pomalu působící jed, odpověděl: „Máte pravdu, na mě tento jed působí už 80 let.“
… Ludvik van Beethoven si potrpěl na to, aby byl jeho šálek kávy připraven přesně ze 60 kávových zrn.
… rekord v pití kávy drží Mr. Gemsock z Clevelandu. Během 24 hodin dokázal vypít neuvěřitelných 85 velkých hrnků kávy.
… lidem, kterým požívání kávy působí zdravotní potíže, ale přesto se jí nechtějí vzdát, může být náhražkou káva bez kofeinu. Ta obsahuje lahodné látky, které vznikají pražením zrn, a zahání únavu stejně jako kterákoli jiná káva, ale neovlivňuje činnost srdce.
… kávová zrna obsahují 1,2 až 2,5 % kofeinu.
… šálek kávy obsahuje přibližně 0,2 g kofeinu.
Snědí objevitelé
O poznání účinků kávy se traduje mnoho legend. Pocházejí především z arabské části světa. Právě arabští věřící se svým centrem v posvátné Mekce se zasloužili o rozšíření kávy do Evropy.
Bylo nebylo… povídá se již od 15. století. Poprvé účinky tmavočervených bobulek objevil arabský pastýř Kalim. Den co den se vydával do kopců na pastvu koz a večer co večer se s nimi vracel unaven domů. Zvířata se táhla pomalu, únavou se jim pletly nohy, a pastýř si nejednou posteskl, jak by mu bylo lépe, kdyby šla rychleji a on by se mohl konečně vyspat. Jednoho dne se při zpáteční cestě z travnatých pahorkatin kozy napásly na stále zeleném keři a pojednou ožili. Vypráví se, že Kalim pozoroval „skotačivé chování koz“.
Když se tentokrát vrátil do vsi před setměním, vyprávěl příhodu opatovi nedalekého kláštera. Toho objevení tajemného keře nadchlo natolik, že nechal natrhat jeho listy a plody, a ty pak svařit do nápoje. Káva byla na světě. Jako první ji ochutnali mniši, kteří usínali při dlouhých nočních motlitbách. Teprve později bylo objeveno, že chuť kávy je lahodná teprve tehdy, když se plody před přípravou opraží a rozemelou na prášek.
Další legenda povídá o arabském šejkovi Ikarovi, který žil ve vyhnanství. Objevil prý keř s omamně vonícími květy a krásně zbarvenými plody, jehož léčivé účinky mu usnadnily návrat do Mekky. Stal se totiž léčitelem a zázračným odvarem uzdravil vládcovu dceru, která se do něj zamilovala.
Přes muslimy do křesťanského světa
Káva je sice známá asi tisíc let, ale teprve od 15. století dochází k jejímu rozšíření. Větší pozornost se pěstování kávovníku začala věnovat teprve po vyšlechtění jeho kulturních odrůd. V této době se začíná objevovat v Egyptě, později na Arabském poloostrově. Na konci 17. století jsou semena odvezena do východní Indie, kde se ale mnoho kávovníkových plantáží nedochovalo. V podhůří Himálaje stejně jako na Srí Lance je nahradilo pěstování čaje. Dnes jsou největšími dodavateli kávových zrn jihoamerické a středoamerické země, zejména Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Venezuela, Peru, Kostarika, Mexiko a Kuba. Mezi africké pěstitele kávy patří Pobřeží slonoviny, Angola a Guinea. Dalšími významnými vývozci kávy je Indie a Indonésie.
Káva si získala oblibu především díky osobité atmosféře kaváren, vznikajících v oblasti kolem Mekky a Medíny. Tato dvě města byla centrem duchovního světa muslimů a stala se jakýmsi odrazovým můstkem pro rozšíření obliby pití kávy do ostatních zemí, kde se lidé přikláněli k islámu. Na počátku 16. století vznikla první kavárna v Káhiře.
První větší dodávka kávových zrn přistála u italských břehů v roce 1615. První kavárna byla zřízena o deset let později v Benátkách. V roce 1652 se slavnostním otevřením pařížské kavárny nedaleko opery s názvem Stará francouzská komedie stala káva nápojem intelektuálů. V pohodlných křeslech se nad horkým šálkem podmanivé vůně scházeli slavní herci, skladatelé a spisovatelé.
Zpočátku navštěvovali kavárny výhradně muži, přesto jejich počet nezadržitelně stoupal. V Londýně vznikl první kavárenský podnik na konci roku 1652; na sklonku 17. století jich už bylo přes tři sta. Kavárny se staly centrem kulturního a společenského života. Přístup byl povolen i ženám.